Soubor sestávající z veršovaného desatera, sedmi satir a bajky O lišcě a o čbánu. V díle se uplatňuje grotesknost spolu se svěžím humorem na téma nepoctivých praktik řemeslníků a konšelů.
Autor: neznámý (pravděpodobně z řad tehdejší městské inteligence, patrně kněžské)
Vznik díla: pravděpodobně v 60. letech 14. stol.
Žánr: kázání, satiry, bajka
Úvodní skladbou souboru je veršované Desatero. Skladatelem je ve stručnosti zmíněn jeho božský původ a též jeho obsah. Poté jsou jednotlivá přikázání probírána podrobněji a u každého jsou uvedeny tři příklady hříšníků, kteří se proti němu nějakým způsobem proviňují. Tento trichotomický princip je přísně dodržován v celém textu.
V celkem sedmi satirách se setkáváme s kritikou lidské nepoctivosti a křivosti. V satiře O Ševcích se setkáváme se ševcem, který je manželkou přinucen jít na trh prodat boty, aby zajistil obživu svým dětem. Když však peníze utrží, jde i s manželkou do hospody, kde začne proti její vůli hrát kostky a všechny peníze prohraje. Když se na něj manželka oboří, zbije ji. V satiře O konšeléch nevěrných jsou čtenáři konšelé předkládáni jako lidé, kteří se nestydí si za peníze vymoci i křivé svědectví cizích lidí. O zlých kovářích je satira vyprávějící o kováři, který vědomě vyrábí nástroje pro zloděje a říká si o „odpovídající“ odměnu, čímž se na loupeži v podstatě podílí. Satira O sladovníciech vypráví o sladovníkovi, který si blízko své hromady úrody nechává vždy vysypat hromady cizí, ze kterých poté neustále přihrnuje ke své. Satira O lazebníciech vypráví o holičích, kteří se nestydí nechat si zaplatit i přesto, že během holení své zákazníky ve spěchu pořežou. Satira Řezník předkládá čtenáři nekalé praktiky spojené se zaměňováním dražších druhů masa za levnější a s polévání masa v zimě vodou tak, aby se zvětšila váha masa. Závěrečná satira Pekař upozorňuje na nepoctivost pekaře, který, aby z malého množství těsta a kvasnic napekl velké množství koláčů, do nich dělá díry, čímž ubírá na jejich váze.
Závěrečná bajka O lišcě a o čbánu vypráví příběh lišky, která v peci opuštěného stavení nalezne džbán. Když džbán pustí z kopce, nemůže ho dohnat, když ho položí na rovinu, džbán se nekutálí. Proto si džbán přiváže k ocasu a rozhodne se ho potrestat tím, že ho utopí ve studni. Když se však džbán začne plnit vodou, stáhne s sebou do vody i lišku, která se utopí. Poučením, které z bajky vyplývá, je, že se vychytralost nevyplácí, jelikož se i moudrá liška „přemoudřila“.
Bibliografický údaj: HRABÁK, Josef. Staročeské satiry Hradeckého rukopisu a Smilovy školy. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 199 s.