Přečtizamě.cz
Čtenářský deník se zaměřením na českou literaturu od počátků do současnosti. Strukturované čtenářské zápisy se zpracovanými obsahy kanonických textů, základními intepretacemi těchto děl a jejich bibliografickými údaji.
Matka

Jedno z nejemotivnějších českých dramat vyslovuje dobové obavy z rostoucího fašistického nebezpečí a válečného ohrožení. Dílo je též charakteristické střetem mužského a ženského pohledu na svět. Závěrečná gradace příběhu je dokladem neopakovatelného Čapkova tvůrčího velikánství…

Autor: Karel Čapek

Divadelní premiéra: 1938, Stavovské divadlo

Žánr: drama (tragédie)

 

Celé drama se odehrává na jediném místě, a to v pracovně zemřelého otce. Hlavními postavami jsou otec Richard, matka Dolores a jejich čtyři synové (Ondřej, dvojčata Petr a Kornel a nejmladší Toni). Náplní hry jsou rozmluvy matky s jejím zemřelým manželem a živými i zemřelými syny. Právě Dolores může jako jediná mrtvé vidět a promlouvat s nimi, nemůže se jich ale dotknout. Jak v krátké předmluvě ke hře poznamenal sám Karel Čapek, nejsou mrtví „pojati jako strašidla, nýbrž jako živí, milí a důvěřiví lidé, pohybující se docela přirozeně ve svém starém domově, v okruhu rodinné lampy. Jsou takoví, jako když žili, neboť žijí dál v představách své matky.“

 

V prvním dějství jsme jako čtenáři uvedeni do situace celé hry. Nejmladší Toni je představen jako ne zcela dospělý hoch, jehož zálibou je psaní poezie. K jeho mladickému věku odkazuje například vzývání smrti v básních, které dává číst svým bratrům, Petrovi a Kornelovi. Dvojčata jsou charakterizována svými neustálými hádkami spojenými s politikou, ve které jsou zastánci protikladných názorů. Z rozhovoru Toniho, Petra a Kornela dále zjišťujeme, že jejich bratr Jiří je letec a dnes hodlá vytvořit nový výškový rekord. Matce však o jeho plánech neříkají, protože vědí, že by o něj měla strach.

Otec rodiny zemřel již před sedmnácti lety, kdy padl jako voják v Africe při střetu s domorodci. Mrtvý Richard při jedné z promluv se svojí ženou vysvětluje příčinu své smrti: Jistý plukovník špatně vyhodnotil situaci a do boje poslal nepočetnou jednotku. On si jeho chybu uvědomil a upozornil na ni. Plukovník ho však nařkl ze zbabělosti, a tak Richard, aby mu svoji pravdu dokázal, do boje šel i přes vědomí jisté smrti.

Dále se dozvídáme, že mrtvý je též syn Ondřej. Ten podlehl v koloniální rovníkové Africe, kde působil jako lékař, žluté zimnici. Dolores smrt svého manžela ani syna nechápe a oba muže za jejich nerozvážnost a lehkomyslnost odsuzuje. Richard i Ondřej však svá úmrtí obhajují s tím, že měla smysl a nebyla zbytečná.

Náhle se v pokoji objevuje Jiří v letecké uniformě. Jeho matka nejdříve nepoznává, že není vše v pořádku. Avšak poté, co si uvědomí, že Jiří vidí i svého zemřelého bratra Ondřeje a otce, si uvědomí, že i on je mrtvý. Jiří jí sděluje, že se mu během snahy o vytvoření nového výškového rekordu zlomilo křídlo letadla a on v jeho kabině zahynul. Zatímco Dolores reaguje opět odmítavě, všichni tři muži jí ale vysvětlují, že i smrt Jiřího měla smysl a význam pro vědu a techniku.

 

V druhém dějství se ocitáme uprostřed probíhající občanské války. Za Tonim přichází do otcovy pracovny Kornel (stoupenec strany bílých) a sděluje mu, že Petr (stoupenec strany černých) byl ve střetu zatčen. Před matkou Kornel zatčení svého bratra zlehčuje, aby zmírnil její obavy.

Během pozdního večera Dolores venku zaslechne několik výstřelů. Krátce nato se ve dveřích pracovny objevuje Petr a ona se domnívá, že se navrací ze zajetí. Petr jí však sděluje, že je to již půl hodiny, co byl popraven. Matka Petrovu zprávu neunese a na následky nervového otřesu omdlévá.

Do pokoje v tom okamžiku přicházejí i ostatní zemřelí (otec, Ondřej a Jiří) a otec s Ondřejem poměrně nečekaně doplňují okolnosti svých osudů. Korekce se týká posledních chvil života otce. Ten nezemřel přímo v boji, ale až rukou domorodců, kteří ho poté, co byl raněn, zajali a mučili. Richard zároveň říká, že se matka skutečnou pravdu nikdy nedozvěděla. Příběh Ondřeje je doplněn o přiznání, že v Africe zemřel na žlutou zimnici poté, co se v rámci lékařského pokusu nechal dobrovolně nakazit infikovaným komárem. Otec, Ondřej, Jiří i Petr si následně v mentální nepřítomnosti matky uvědomují, že na jejich smrti nic krásného není, nikdy nebylo a mnohem raději by stále žili. Z mdlob žena procitá v prázdném pokoji až na samém konci druhého dějství.

 

Na počátku třetího dějství matka ze stěn otcovy pracovny odklízí všechny zbraně, aby tak bránila Toniho před nutností reflexe války a krutosti. Když zapne rádio, ozve se z něj ženský hlas, který oznamuje napadení země oslabené občanskou válkou cizími vojsky. Z její „promluvy“ s hlasem z rádia zjišťujeme, že i Kornel v občanské válce nakonec zemřel. Hlas z rádia vyzývá všechny muže k obraně vlasti. Uposlechnout chce i Toni, matka mu však brání a říká, že on je již tím jediným, co jí zbylo a pro co má cenu žít. Ústřední roli na tomto místě zaujímá právě dialog matky s Tonim na téma jeho odchodu k obraně vlasti. Nakonec matka Toniho přesvědčí a otcovu pracovnu před ním zamyká.

V pokoji se mezitím znovu objevují všichni mrtví, tentokrát doprovázeni i otcem Dolores. Všichni muži ji začnou přesvědčovat, aby svého posledního a nejmladšího syna k obraně vlasti pustila. Ona však stále odmítá a namítá, že nechápe, proč by měla platit za problémy světa ze všech nejvíce právě ona.

S blížícím se koncem hry se z rádia ozývají hlášení z bojišť o postupu vojsk agresora a těžkých ztrátách na vlastní straně obránců. Vyvrcholení dramatu přichází v okamžiku, kdy do pokoje k matce vchází Toni a z rádia se ozývá další hlášení. Žena z amplionu oznamuje, že při ranním náletu bylo zcela zničeno město Villamedia a zasažena byla i nemocnice. Z celkem osmi set obětí byla většina z řad žen a dětí. Útok zasáhl také vesnici Borgo, kde byly svrženy pumy na obecnou školu. Poté, co matka uslyší, že do prchajících bezbranných dětí nepřátelé zcela chladnokrevně stříleli ze strojních pušek, ze stěny sundává jedinou visící zbraň a se slovy „Jdi!“ ji vkládá do rukou Toniho.

 

Bibliografický údaj: ČAPEK, Karel. Matka : hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha : Fr. Borový, 1938. 115 s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


sedm × = čtrnáct

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>