Přečtizamě.cz
Čtenářský deník se zaměřením na českou literaturu od počátků do současnosti. Strukturované čtenářské zápisy se zpracovanými obsahy kanonických textů, základními intepretacemi těchto děl a jejich bibliografickými údaji.
Kosmova kronika česká

Nejstarší česká kronika z let 1119–1125 byla psána latinsky a v originále nesla název Chronica Boëmorum. Kosmovo dílo však nebylo pouze kronikou, ale do jisté míry též aktuálním politickým (národním) programem…

Autor: Kosmas

Vznik díla: pravděpodobně 1119–1125 (→ počátek 12. stol.)

Žánr: kronika (kolísání mezi kronikou a dílem výpravné historie)

 

Kosmova kronika česká je rozdělena do tří částí. První je započata potopou světa, stavbou babylonské věže, následným zmatením jazyků a jejich rozptýlením v různé jazykové rody. Od těchto pradávných událostí se Kosmas přesouvá k vyprávění o prvotním osídlení země české. Již v této části je patrné ideologické a tendenční hledisko celé knihy. Kosmas popisuje pravlast Čechů jako zemi zcela „pustou“, na níž mají potomci praotce Čecha nepopiratelný nárok právě kvůli jejímu prvotnímu osídlení. Postupně se v čase kronika přesouvá k obecně známému Libušinu soudu. V něm měla Libuše, jedna z dcer Kroka, rozsoudit spor dvou mužů. Ve sporu poražený však s  rozsudkem nebyl spokojený a Libuši nařkl z nespravedlnosti. Kněžna v reakci na toto obvinění prohlásila, že lid potřebuje mužského vládce, který by k němu nebyl tak dobrotivý jako ona. Poslala proto své služebnictvo, aby za pomoci jejího koně vyhledali budoucího českého knížete. Tak se novým vládcem stal Přemysl Oráč a zajistil Přemyslovcům dědičné právo na český trůn. V první knize Kosmovy kroniky je dále zachyceno přijetí křesťanství v české zemi – křest knížete Bořivoje. Ze známých témat české historie Kosmas neopomíná ani vraždu svatého Václava. V této souvislosti se opět projevuje tendenčnost Kosmova díla a do značné míry i faktografická nepřesnost. Z ideologických důvodů označuje bratrovraha Boleslava I. za špatného panovníka a všechny jeho zásluhy připisuje až Boleslavovi II. (synovi Boleslava I.), kterého Kosmas do značné míry idealizuje. První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1038. Zde se opět projevuje značná faktografická vágnost kroniky, jelikož skutečným rokem úmrtí (vraždy) Jaromíra nebyl rok 1038, ale 1035. Nároku na český trůn se Jaromír vzdal již v roce 1034.

Druhá kniha kroniky navazuje nástupem knížete Břetislava I. na český trůn (1034). Stejně jako byl v první knize Kosmovým panovnickým vzorem Boleslav II, je jím v knize druhé právě Břetislav I. Tomuto panovníkovi Kosmas připisuje stabilizaci a posílení celé země. Kosmas zmiňuje i Břetislavovy zásluhy na převezení ostatků svatého Vojtěch z Polska zpět do Čech. Skutečnost, že tato část kroniky zaznamenává události, které Kosmas již přímo zažil nebo se udály v minulosti ne příliš vzdálené, umožňuje i soustředění se autora na větší detaily historie spojené například s přírodními jevy. Ohraničením konce druhé části Kosmovy kroniky české je smrt knížete Konráda v roce 1092.

Výraznou složkou poslední části kroniky, navazující na část předchozí v roce 1092, je otázka náboženství v Čechách. Konkrétně se jedná o definitivní vymýcení pohanství z české země, v jehož pozadí stál Břetislav II. Ten se (stejně jako ve dvou předcházejících částech knížata Boleslav II. a Břetislav I.) v očích Kosmy stává zhmotněním ideálního panovníka. Popisováno je v kronice též ohrožení vládnoucí pozice Přemyslovců, jež bylo důsledkem mocenského boje s rodem Vršovců, vyvražděným nakonec za vlády Svatopluka. Kosmovo vyprávění o české historii končí v roce 1125 smrtí knížete Vladislava I. Stejně jako v případě druhé části je i zde (ve srovnání s první částí kroniky) věnováno velké množství prostoru přírodním jevům. To opět umožňovalo zaznamenávání doby, kterou Kosmas sám prožil, a nemusel se tedy spoléhat pouze na zdroje, jimiž mu při zaznamenávání nejstarších dob byli Bible, světová kronika Reginona, křesťanští a antičtí autoři nebo obecně známé české pověsti.

 

Bibliografický údaj: KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha : Paseka, 2005. 301 s. ISBN 80‑7185‑515‑4.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


osm × = šedesát čtyři

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>