Skutečností inspirovaný příběh zasazený do únorových dnů posledního válečného roku 1945. Demytizující novela, ve které se válka jeví jako pouhé pozadí vnitřního přerodu nejistého mladíka v sebevědomého muže.
Autor: Bohumil Hrabal
První vydání: 1965
Žánr: novela
Příběh novely začíná příchodem dvaadvacetiletého eléva (elév = žák, praktikant) Miloše Hrmy do malé železniční stanice v Kostomlatech. Miloš se do služby výpravčího vrací z psychiatrické léčebny, kde se ocitl poté, co se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu. Důvodem k tomuto zoufalému činu mu byl jeho neúspěch při snaze o získání první sexuální zkušenosti s jeho přítelkyní Mášou.
V době Milošova příchodu je celá železniční stanice na nohou, protože se v ní před nedávnou dobou stala zcela neslýchaná věc. Sukničkářský výpravčí Hubička totiž během své noční služby orazítkoval staničními razítky zadnici Zdeničky Svaté, která ve stanici pracuje na pozici telegrafistky. Vyšetřit Hubičkovo konání mezitím do Kostomlat přijíždí komise, jejímž předsedou je český kolaborant, proněmecky smýšlející rada Zednicek. Jedinou možností, jak Hubičku potrestat, se nakonec ukazuje jeho obvinění z hanobení německého jazyka. Zdenička totiž při vyšetřování přiznává, že se nechala orazítkovat dobrovolně.
Miloš se neustále snaží vyrovnat se svým sexuálním neúspěchem a na radu psychiatra se snaží nalézt starší a zkušenější ženu, která by ho do sexuálního života zasvětila. Osloví proto s touto prosbou manželku přednosty stanice, ta ho však s překvapením odmítá.
Všechny tyto drobné a neválečné události se odehrávají na pozadí únorových dní roku 1945. Železniční stanice v Kostomlatech leží na trati, po které projíždějí tzv. ostře sledované vlaky – německé transportní vlaky přepravující zbraně, munici a vojáky. Ostře sledované vlaky se velmi často stávají cílem útoků českých partyzánů, kteří se snaží touto cestou německého nepřítele oslabit. Sám Miloš se dokonce na chvíli stává živým štítem jednoho z těchto vlaků, a to v okamžiku, kdy ho jeho německá posádka vezme jako rukojmí. Nedlouho po svém „únosu“, je ovšem Miloš poté, co si vojáci všimnou jeho sebevražedných zranění na zápěstích, z vlaku opět propuštěn.
Příběh se ke svému vyvrcholení začíná přibližovat poměrně nenadálou žádostí Hubičky o Milošovu pomoc. Výpravčí Hubička Milošovi svěří svůj plán na sabotážní akci, jejímž terčem se má stát jeden z ostře sledovaných vlaků. Po Milošově souhlasu přichází o půlnoci do stanice Viktoria Freie, která nejenže přináší nálož určenou pro sabotážní akci, ale dokonce se stává i první ženou, se kterou se Miloš pomiluje. Po překonání své sexuální nejistoty Miloš ztrácí veškeré své dosavadní obavy a chystá se na provedení naplánované sabotážní akce. Když se vojenský transport blíží, vyleze Miloš na semafor, stojící před vjezdem do stanice, a při průjezdu vlaku na něj načasovanou nálož shodí. Z posledního vagonu vlaku však Miloše zahlédne německý voják a oba po sobě ve stejnou chvíli vystřelí. Miloš padá ze semaforu, voják z vlaku a oba dva muži v příkopu u tratě ve velmi naturalisticky vykreslené scéně, kdy Miloš vojáka ještě dvakrát střelí puškou, umírají. Ještě před svou smrtí Miloš z dálky slyší detonaci a vidí zvedající se hřibovitý oblak. Svůj nelehký úkol splnil, vlak vybuchl.
Bibliografický údaj: HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 5. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1980. 88 s.