Psychologická novela o lidské touze po životě a svobodě kontrastující s chladnokrevnou manipulací s lidským nitrem. Neopakovatelná kniha byla Arnoštem Lustigem napsána za jedinou noc.

Autor: Arnošt Lustig

První vydání: 1964

Žánr: novela

Příběh knihy je situován do válečného roku 1943 a jeho předlohou jsou dvě skutečné události. První událostí je zajetí skupiny bohatých židů nacisty na Sicílii a druhou vzepření se polské herečky německému důstojníkovi, kterého v koncentračním táboře zastřelila jeho vlastní zbraní.

V Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou dojde na území Itálie k zatčení bohatých židů s americkými pasy, kteří se chtěli z emigrace vrátit ještě před koncem druhé světové války. S touto skupinou zajatých židů začne vyjednávat nacistický velitel Bedřich Brenske, který celé skupině slíbí svobodu, a to na základě jejich výměny za vlastní zajatce držené armádou Spojenců. Herman Cohen, jeden z mužů židovské skupiny (zastávající navíc funkci mluvčího celé skupiny), si na Brenskem vyžádá, aby se k jejich skupině mohla připojit i mladá židovka (Kateřina Horovitzová), kterou Cohen zahlédl na selekční rampě osvětimského koncentračního tábora. Brenske se „záchranou“ krásné Kateřiny souhlasí. V ní a její snaze zachránit svou rodinu totiž vidí další možnosti, jak skupinu zajatců vydírat.

Z prostředí koncentračního tábora Osvětim se poté celý děj přesouvá do uzavřeného německého vlaku, který má být cestou Cohenovy skupiny a Kateřiny na svobodu. Vlak se však stává pouze iluzí naděje, jelikož Němci celou skupinu vozí pouze po území Německa, a v žádném případě se nemá stát jejich cestou na svobodu. Brenske židům představuje neustálé finanční problémy, které jsou pro jejich osvobození překážkou a požaduje úhradu všech cestovních nákladů a německých výdajů s transportem skupiny spojených. Psychologickou hrou, ve které se naděje neustále střídá se strachem a vidina svobody s hrozbou smrti, Brenske připraví různými bankovními převody všechny členy skupiny o veškeré finance uložené na švýcarských bankovních kontech.

Když se nacistům potvrdí, že je již celá skupina bez peněz, rozhodnou se všech jejích členů zbavit. Brenske skupině sdělí, že došlo ke změně trasy jejich cesty na svobodu. Nyní mají jet přes Švýcarsko, avšak před přechodem hranic je nezbytně nutné, aby byli všichni dezinfikováni. Jejich vlak se tedy vrací do koncentračního tábora, ve kterém jsou zavedeni do „umývárny“ a vyzváni, aby se svlékli. I když již celá skupina tuší, jaký osud je jí přichystán, nevzmůže se nikdo z jejích členů k žádnému odporu. Výjimku tvoří Kateřina, která ani v bezvýchodné situaci neztrácí touhu po svobodě. Když je nacistickými vojáky vyzvána, aby před nimi nahá tančila, vytrhne jednomu z nich, německému důstojníkovi, z opasku pistoli, zastřelí ho a druhého vojáka postřelí. Německá odplata na sebe však nenechá dlouho čekat, Kateřina i všichni ostatní členové skupiny jsou Němci bez slitování zastřeleni.

Bibliografický údaj: LUSTIG, Arnošt. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1990. 142 s. ISBN 80-204-0199-7.