Stejně jako Havířská balada Marie Majerové jsou i Lidé na křižovatce Marie Pujmanové někdy označováni za román sociální, jindy socialisticko-realistický. Důraz je kladen na postavu dělníka a kritiku kapitalistické honby za ziskem.


Autor: Marie Pujmanová

První vydání: 1937

Žánr: román

Nedlouho po návratu z vojny manžel Anny Urbanové umírá a ona se i se svými dvěma dětmi stěhuje do Prahy. V Praze se Ondřej a Růžena Urbanovi seznamují s Gamzovými, dětmi právníka Petra Gamzy.

Po dokončení školy se Ondřej Urban rozhodne odejít z Prahy do Úlů, kde pracuje ve velkovýrobně oděvů Jafeta, která patří podnikateli Kazmarovi. Ondřej vidí v Kazmarovi vzor dokonalého člověka, který dává práci tisícům dělníků, a nevěří svým spolupracovníkům, kteří tvrdí, že Kazmarovi nejde v prvé řadě o dělníky, ale pouze o zisk.

V úlecké továrně jednoho dne vypukne požár a Ondřej spolu s Kazmarem zabrání jeho dalšímu šíření. Při požáru je však těžce zraněn jeden dělník. Ten byl totiž během požáru uvězněn Ondřejem a Kazmarem v plamenech za protipožární roletou.

Dcera právníka Gamzy, Helena, se zamiluje do Karla Vykoukala, syna úleckého ředitele. Záhy však Helena zjistí, že ji Karel ve skutečnosti nemiluje a pouze ji využívá jako svoji společnici.

Další rozčarování Ondřeje Urbana přichází v okamžiku, kdy je z podniku bez dalšího vysvětlení a hlavně zaopatření propuštěno celkem čtyřicet dělnic. Ke konečnému procitnutí Ondřeje dojde v okamžiku, kdy je z práce bezdůvodně vyhozena jeho známá Halačka. V okamžiku, kdy se Ondřej Halačky zastane, je navíc propuštěn i on sám. Poté Ondřej odjíždí na vojnu a po návratu z ní odjíždí za prací na východ, do Taškentu, který je pro něj novou nadějí na uplatnění se na pozici dělníka.

Bibliografický údaj: PUJMANOVÁ, Marie. Lidé na křižovatce. 23. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1973. 419 s.