Přečtizamě.cz
Čtenářský deník se zaměřením na českou literaturu od počátků do současnosti. Strukturované čtenářské zápisy se zpracovanými obsahy kanonických textů, základními intepretacemi těchto děl a jejich bibliografickými údaji.
Konec masopustu

Střet poúnorové kolektivizace s konzervativismem soukromého vlastníka polí Františka Krále. Drama, které pro svou značně provokativní tematiku nemohlo mít premiéru v Národním divadle jako předcházející Topolovy hry…

Autor: Josef Topol

Divadelní premiéra: 1963, Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci (dnes Moravské divadlo Olomouc)

Žánr: drama

 

Příběh se odehrává v blíže neurčené vesnici v době probíhající kolektivizace. S kolektivizací majetku ve vesnici souhlasili všichni obyvatelé kromě hospodáře Františka Krále. Ten se jako poslední odmítá vzdát svého soukromého vlastnictví polností a zarputile trvá na tom, že svou půdu a všechen majetek bude obhospodařovat sám.

Do této situace do vesnice přijíždí nový tajemník národního výboru, soudruh Fidrmuc, který si chce koupit dům od Pražky, která se i se svým vnukem Rafaelem stěhuje do Prahy. Posledním z důležitých okamžiků je právě probíhající masopustní průvod. Ten je organizován bývalým vlastníkem holírny, který se však majetku v rámci kolektivizace a zestátňování vzdal.

František Král má dceru Marii a prostoduchého syna Jindřicha. Marie je pro svou krásu objektem milostných citů nejednoho chlapce. Mezi ně patří i její bratranec Rafael a také Petr, mladík, který do vesnice přijel opravit rozhlas a rozhodl se kvůli Marii zůstat do druhého dne.

Maškary v rámci masopustního průvodu přemluví Jindřicha, vracejícího se z jatek, na která vedl starého koně, aby hrál mrtvolu a oni ho mohli nést vesnicí v otevřené rakvi. Jindřich se nakonec nechá přemluvit, netuší však, že se tím stal obětí plánu maškar na sehrání smrti soukromého sektoru, tedy jakési parodie na postoje a názory jeho otce. Když maškary Jindřicha přinesou až na dvůr jeho otce, Františka Krále, a sehrají danou scénku, rozčílí se jednak starý Král, jednak Jindřich, který řekne mladíkovi v masce husara, že by ho nejradši zabil. Novému tajemníkovi se naopak myšlenka, a tedy i kritika a zesměšnění Králova postoje líbí.

Na večerní zábavu míří mimo jiné i Marie, Jindřich a Rafael. Rafael přemluví Petra, aby mu na cestu do Prahy půjčil jeho motorku, a mladíka-husara, aby mu půjčil jeho masku. Jako maškara totiž bude mít přednostní právo na tanec s Marií. Marii Rafael přemlouvá, aby s ním odjela do Prahy, ta však odmítá. Rafael si však nedá říct a řekne jí, aby za ním přišla na cestu, že s ní odjede. Když na smluvené místo Rafael v převleku husara odchází, pronásleduje ho v domnění, že se jedná o husara, Jindřich. Ten se rozhodne domnělého husara za ostudu, kterou mu mladík před otcem i celou vesnicí způsobil, zabít. Rafael se mu snaží nastalou situaci vysvětlit. Jindřich na něj však vytáhne nůž a Rafael proti němu v úleku nastaví husarskou šavli, na kterou se Jindřich napíchne a zemře. Po objevení je Jindřich maškarami podruhé donesen na Králův dvůr, tentokrát již skutečně mrtvý. Krátce po svém útěku je na dvůr přiveden i Rafael a celá situace je přítomným tajemníkem zpolitizována. Rafael je označen za vnuka zámožného stavitele a syna emigrantky a z pohledu tajemníka tak logicky i za protistátní a asociální živel. Pro Rafaela je tragickým završením celé situace navíc ještě Marie, která mu řekne, že už za ním k cestě šla, aby s ním do Prahy odjela.

 

Bibliografický údaj: TOPOL, Josef. Konec masopustu. 1. vyd. v nakladatelství ARTUR. Praha : ARTUR, 2011. 94 s. ISBN 978-80-87128-74-9.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


+ 4 = osm

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>