Síla vlastenectví vyobrazená na pozadí skutečného příběhu. Český národ je vnímán jako zcela soběstačný, nepotřebující ke svému rozkvětu zahraniční inteligenci. Ta ho naopak ve svobodném rozvoji značně omezuje.


Autor: Josef Kajetán Tyl

První vydání: 1841

Žánr: novela

Na Karlově univerzitě v Praze jsou při všech hlasováních ve výhodě zahraniční učitelé a studenti. Ti při hlasování vždy převyšují české univerzitní působitele poměrem 3:1. V řadách Čechů však proti aktuální situaci roste velká nevole a čeští zástupci požadují, aby byl poměr hlasů opačný. Šarvátky mezi českými a zahraničními studenty jsou na denním pořádku a taktéž mezi univerzitními učiteli panuje velké napětí a neshody. Zásluhou českých vlastenců však Václav IV. vydává Dekret kutnohorský, který poměr hlasů upravuje ve prospěch Čechů. Následkem dekretu je odchod zahraničních učitelů a studentů z Karlovy univerzity. Výsledkem jejich odchodu je však paradoxně následný rozkvět univerzity a později opět příchod kvalitní zahraniční inteligence.

Na pozadí této historické události se odehrává milostný příběh mistra Bočka a Hedviky. Mistr Boček pod vlivem lásky k Hedvice přestává jednat v duchu vlastenectví, což mu studenti v čele s Kuchynkou vyčítají. Boček se však nakonec rozhodne k návratu k vlasteneckým myšlenkám a ideálům a svého předpokládaného budoucího zetě Anselma, který je německým univerzitním učitelem, na tento svůj myšlenkový obrat upozorní. Za to Anselm Bočka vyhodí z domu a ukončí i vztah mezi Bočkem a Hedvikou. Příběh je zakončen Bočkovým zjištěním, že necítí žádné sympatie k německé vzdělané dívce, ale k obyčejné české ženě. Cesta vlastenectví, na kterou se Boček vydal, se tak ukáže jako správná.

Bibliografický údaj: TYL, Josef Kajetán. Dekret kutnohorský. 1. vyd. v ČS. Praha: Československý spisovatel, 1976. 201 s.